Welšové a výcvik
Základní poslušnost a sportovní kynologie
Pr o někoho jsou to sprostá slova, pro někoho je to základ
práce se psem.
Spousta lidí si myslí, že poslušnost a sportovní kynologie je
mučení psů na cvičáku, stresování a zbytečné povely, které vlastně
stejně k ničemu nejsou. Omyl! Sportovní kynologie je odvětví
kynologie stejně jako lovecký výcvik
a myslivost obecně. Jen se učí trošku jiné věci a trošku jinak.
Výsledek je ale stejný – pohodový a poslušný pes, který je kdykoliv
ochotný pracovat.
Sportovní kynologie se věnuje výchově a výcviku psů všech plemen.
Ať se jedná o lovecká, pracovní nebo společenská plemena. Vše
záleží na majiteli, jaké plány má se svým čtyřnohým mazlíčkem.
U sportovní kynologie se můžete věnovat
například poslušnosti, stopám, obranám, socializaci psů, přípravě
na různé zkoušky, obedience, agility, dogdancing, dogtraking,…
Záleží „jen“ na klubu a výcvikáři, jaké mají možnosti výcviku.
Např.
V našem výcvikovém centru se k výcviku psů přistupuje individuálně
– dle přání majitele a možností psa. Pokud někdo chce cvičit jen pro
radost, aby pes poslouchal, tak se učí základní poslušnost a „piluje“
se k dokonalosti. Pokud někdo chce se psem cvičit
a připravovat ho na zkoušky z výkonu, tak s ním výcvikáři trénují
různé povely a disciplíny na danou zkoušku – stopy, obrana,
poslušnost,… zaměřujeme se především na to,
aby psa daný výcvik bavil a pracoval pro radost… ať už
lovecký výcvik, poslušnost, obrany, agility,…
V našem centru můžete vidět různá plemena, jak spolu trénují a učí
se - německý ovčák, stafordšírský bulteriér, welššpringršpaněl,
maďarský ohař, yorkšírský teriér, boxer,
bišonek, bavorský barvář, bígl, jack russel teriér, border teriér
a mnoho dalších nebo různí kříženci,… Psi u nás na výcviku pracují
většinou ve skupinkách, takže
pak nemáme problémy pracovat mezi ostatními psy a přitom
v klidu reagovatna dané povely.
Díky naší hlavní výcvikářce můžeme v našem centru pořádat
různé zkoušky z výkonu, jezdit na výcvikové akce a tábory, pořádat
speciální výcvikové dny – obrany, stopy, socializace,…
Občas není tak úplně jednoduché najít to správné výcvikové
centrum. Jsou místa, kde se věnují výcviku pouze pracovních plemen
a jiní psi nejsou žádaní, nebo se nechtějí
zabývat individuálním přístupem a „pokročilejším“ výcvikem.
V těchto centrech si každý výcvikář „hraje na svém písečku“
a neřeší ostatní nebo psi trénují pouze v řadě a neřeší
se zkušenosti a možnosti všech psů ve skupince.
Proto doporučuji si výcvikové centrum „vyzkoušet“. Jít na pár hodin
a pokud Vám přístup nebude vyhovovat, hledejte dál. Z vlastní
zkušenosti mohu doporučit soukromé psí školy,
kde se klientům věnují individuálně, dle jejich přání a možností.
My jsme začali na cvičák chodit od 3 měsíců věku psa. Pro
někoho moc brzy, pro někoho je to ten pravý čas pro začátek. Prvních
pár měsíců jsme si hráli a učili se „ty“ základní
povely, které by měl zvládat každý pes – přivolání, sedni, lehni,
chůzi na vodítku... Postupně jak jsme rostli, tak nám povely
přibývaly. Všechno bylo a JE hra! Nikdy jsme psa nenutili
k ničemu… ničeho tím nedocílím! Chtěla jsem, aby pes pracoval
s radostí, aby ho práce bavila a byl schopný kdykoliv a cokoliv
udělat a naučit se. Na cvičáku jsme se připravovali
i na zkoušky vloh a barvářské zkoušky. Učili jsme se šoulačku,
aporty, stopy, dlouhodobé odložení psa… prostě všechno, co
potřebuji jako psovod na lovecké zkoušky.
Samozřejmě jsme vymýšleli i blbiny, jako je plazení, válení se na
zádech na povel, dávání pacek a různé další věci, co jen zpestřovali
práci. Postupně jsme od základní poslušnosti
přešli ke sportovní kynologii, kde jsou nároky na psa větší.
Pracujeme na složitějších cvicích a postupně se připravujeme na
zkoušky z výkonu, které chceme složit už jen proto, že to psa
i mě baví.
Přes zimu jsme začali zkoušet obrany. Není to o agresi, ale
o hře a zvyšování sebevědomí
psa. Je skvělý pohled na Brixe, když přijde k figurantovi, pomazlí
se s ním, figurant si vezme rukáv a z milého pejska je
najednou „pan drsný“, vyštěkává a hlídá mě. Jakmile
rukáv ukořistí a donese mi ho, je z něho zase ten mazlík, co si
může ukroutit zadek
a jde se zase mazlit s figurantem.
Díky tomuto pohodovému přístupu jsme měli ve 12 měsících
složené 2 zkoušky z poslušnosti – ZZO a ZOP a 3 lovecké
zkoušky – 2x ZV a BZ – vše na výbornou a v I. Ceně.
Není to o tom, že bych psa do něčeho nutila… pokud by to nešlo,
tak bych v klidu počkala a na zkoušky šla, až by byl připravený…
není proč spěchat, spěchem nic nevyřeším. Pes
prostě všechno bere jako hru a díky tomu se s ním skvěle pracuje.
Cvičák a základy poslušnosti bych doporučila všem pejskařům…
„rekreačním“ i těm pracovním. Je to rozhodně skvělá zkušenost,
jak pracovat se psem jinak.
